Kelč leží na rozhraní Hané a Valašska, v malebné záhorské pahorkatině, poblíž známého poutního místa Hostýna.
První písemné zmínky o Kelči se objevily kolem roku 1000. Bohaté archeologické nálezy však svědčí o mnohem dřívějším lidském osídlení. Kelč ležela na významné obchodní cestě (Jantarová stezka), čehož důkazem je i poklad mincí (pocházejících z roku 1000) nalezených na kopci Strážné.
Kelč se může také pochlubit slavnými rodáky, patří sem např. sourozenci Křičkovi (Jaroslav – hudební skladatel, Petr – básník, Pavla – básnířka), Tomáš Fryčaj (buditel a spisovatel), Vojtěch Jasný (ředitel zdejší školy), jeho syn Vojtěch Jasný (filmový režisér), v letech 1927–1934 zde působil jako katecheta František kardinál Tomášek.
Z historických budov lze vzpomenout farní kostel sv. Petra a Pavla (1784), rodný dům bratří Křičků (starou školu z roku 1820, nyní penzion), radnici (polovina 17. stol.), kostel sv. Kateřiny (původní ze 14. století, znovu dostavěn v r. 1794), zámek z 16. století (pozdněgotický, renesančně upravený v 17. stol. a barokně v druhé pol. 17. stol. – veřejnosti nepřístupný), budovu základní školy z roku 1902.
V letech 2018–2019 byla v Kelči vybudována Naučná stezka města Kelč, která propojuje památkovou zónu města s významnými krajinnými prvky v jeho okolí.
O ostatních zajímavostech Kelče se můžeme dozvědět z publikací, které většinou napsali rodáci Kelče – Pamětní kniha Sokola v Kelči (Ota Tvrdoň), Vzpomínky na Vojtěcha Jasného (Jan Jasný), Srkalova dechovka z Kelče (Ota Tvrdoň, Josef Srkala), O kelečském létání (Ota Tvrdoň), Rané dějiny města Kelč (Vladimír Rolinc), Otázky prehistorie města Kelč (Vladimír Rolinc), Dějiny města Kelč (autorský kolektiv pod vedením S. Kovářové a D. Papajíka) a další. Až v Americe proslavily Kelč dýmky. Stálá expozice dýmkařství se nachází v budově penzionu.
Od roku 1980 ke Kelči patří obce Němetice, Komárovice, Lhota a Babice.